Julie našla kdysi s přítelem strašidýlkem Hlavičkou na palouku maličké robátko, děvčátko jako dlaň. A protože to byla víla, s chutí se pustila do výchovy. Kordulka rostla, rostla... až přišel čas, který čeká na každé mladé děvče. Čas vdavek. Jenže v lese kloudného ženicha nenajdeš. Kordulka je jako květ, ta by si zasloužila prince, krále, nebo aspoň rytíře. Tak si to barví podnikavá Julie ve svých představách. A nebyla by to ani ona, kdyby se nepustila do organizování. Jenomže, jak to už v životě i v pohádkách bývá, její představy, jakkoli vedené vlídným a dobrotivým srdcem, se s Kordulčinými sny o ženichovi moc nesrovnávají. Julie sice zapojí do práce všechny své kouzelnické schopnosti, ale díky náhodě a čipernému Hlavičkovi se přece jen všechno zvrtne jinak.
